Vysokoškoláky sužuje výrazný růst nákladů. Měsíčně už běžně vydají přes 17 tisíc
Studium na vysoké škole je ve společnosti vnímáno jako investice, která se vyplatí téměř vždy. A data tomuto vnímání skutečně dávají za pravdu: absolventi vysokých škol vykazují v průměru vyšší příjmy a nižší nezaměstnanost než ti, kteří ukončili vzdělávání na středoškolské úrovni. Ovšem stejně jako každá investice, ani tato není zadarmo. Ačkoli se na první pohled může zdát, že české veřejné vysoké školství je bezplatné, realita je mnohem složitější.
Počet vysokoškolských studentů v České republice prošel v posledních dvaceti letech bouřlivým vývojem. Na konci roku 2024 studovalo na veřejných a soukromých vysokých školách 314 850 studentů. To představuje nárůst o 9 procent oproti roku 2019. Tento růst ale není dán jen větším zájmem českých maturantů. Významnou roli hraje také migrace a rostoucí podíl zahraničních studentů.
Veřejné vysoké školy navštěvuje přibližně 91 procent všech studentů. Soukromé instituce, které zažily prudký rozmach mezi lety 2001 a 2009, si od té doby drží podíl kolem deseti procent. V roce 2024 byla vysoká škola domovem pro téměř pětinu všech Čechů ve věku 20 až 29 let. Ačkoli se stále jedná primárně o české občany, podíl cizinců roste: zatímco v roce 2001 činil pouze 4,3 procenta, v roce 2024 už dosáhl 17,8 procenta. Nejvíce studentů přichází ze Slovenska (v roce 2024 tvořili 40,5 procenta ze všech cizinců), Ukrajiny (13,2 procenta) a Ruska (8,8 procenta).
Na první pohled se může zdát, že studium na veřejné vysoké škole je v České republice zcela zdarma. Pokud student splní podmínky standardní doby studia a nezapíše si program v cizím jazyce, školné skutečně neplatí. Jinak je tomu na soukromých školách, kde se školné pohybuje mezi 12 500 a 60 tisíci korunami za semestr.
Jenže největší náklady spočívají jinde – v životních výdajích, které studium provázejí.
Od doby, co americký prezident Donald Trump tvrdě škrtí dotace pro americké univerzity, se situace v některých z nich značně zdramatizovala. Krušné časy zažívá po Harvardu i ta nejprestižnější.
Nejprestižnější univerzita světa propouští a přijímá méně studentů. Kvůli Trumpovi
Politika
Nabídka ubytování nestačí
Bydlení je největší položkou studentského rozpočtu. Ceny ubytování na kolejích se pohybují od 2 400 do 8 300 korun měsíčně v závislosti na lokalitě a kvalitě ubytování. Například na Vysoké škole ekonomické v Praze student za dvoulůžkový pokoj zaplatí mezi 4 500 a 8 000 korunami měsíčně, na Univerzitě Karlově se ceny pohybují v rozmezí 3 600 až 6 700 korun. Ovšem kapacita kolejí, zejména ve velkých městech, nestačí poptávce, a tak řada studentů volí podnájem.
A zde začínají skutečné výdaje: za pokoj ve sdíleném bytě v Praze si studenti běžně připlatí mezi 7 tisíci a 14 tisíci korunami měsíčně. V Brně jsou ceny o něco nižší, rozdíl však není zásadní. Samostatná garsonka v metropoli pak vyjde na 12 tisíc až 20 tisíc korun měsíčně. Bydlení se tak pro studenty stává klíčovou rozpočtovou položkou.
Další významný výdaj představuje stravování. Oběd v menze dnes přijde na 85 až 140 korun. Pokud si student vaří sám, náklady na potraviny jsou o něco nižší, avšak stále představují několik tisíc korun měsíčně. Doprava je světlou výjimkou. Studenti mají nárok na zvýhodněné jízdné, což jim umožňuje pohybovat se městem za zlomek běžných nákladů. V Praze vyjde měsíční jízdenka na 130 korun, v Brně pak na 275 korun. Připočteme-li však příležitostné cesty domů nebo mimo město, i zde se mohou náklady vyšplhat na stovky korun měsíčně.
Na komentář Dalibora Martínka s titulkem „Bordel kolem maturit. Kdo je tady hloupý? Vláda, nebo studenti,“ který jsme vydali 9. května, reagovala řada čtenářů. Některé z reakcí zveřejňujeme.
Dopis čtenáře: Při maturitě se má zkoušet, co se učí na škole. Žádné chytáky
Názory
K investici do vysokoškolského vzdělání patří i nezbytné studijní pomůcky. Notebook, bez něhož se dnes student prakticky neobejde, stojí i desetitisíce korun. Skripta, učebnice a další materiály pak přidají k ročním nákladům další tisíce korun.
Sečteme-li všechny běžné měsíční výdaje – tedy bydlení, stravu, dopravu, učební materiály a osobní potřeby – dosahují celkové náklady průměrného studenta veřejné vysoké školy měsíčně až 15 tisíc korun. Studenti v Praze a Brně, kteří bydlí v podnájmu, snadno překročí hranici 17 tisíc korun.
Z ekonomického pohledu tak vysoká škola představuje investici s vysokou návratností. Ano, počáteční náklady nejsou zanedbatelné a student během studia zpravidla musí počítat s úsporami, brigádami či podporou rodiny. Přesto se tato investice ve většině případů bohatě vrací, a to nejen vyššími příjmy, ale i větší profesní stabilitou a flexibilitou na trhu práce.
